Vědec Jaroslav Laifr

Naše družice komunikuje přes anténu ze železářství
Rozhovor s mladým českým vědcem o anténách, družicích a vesmíru.
Zpět

Jaroslav Laifr si už během studia na vysoké škole usmyslel, že postaví další českou družici. Spolu s kolegou Pavlem Kovářem vytvořil minisatelit Lucky-7, který loni vynesla na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz. Družici můžete sledovat i na svém mobilu.

 

Víte, kde se vaše právě družice nachází?

 

Existuje dokonce aplikace, která to umí zobrazit i vám. Jmenuje se SatOrbit a je volně ke stažení. Využívá data z radarového zaměření družic ze země a na základě výpočtů dokáže vytvořit celkem přesné předpovědi. (Jaroslav odemyká svůj mobil a spouští aplikaci) Když si do vyhledávače zadáme název družice Lucky-7, zjistíme, že se bude nad Českem nacházet za 17 minut. Vidíme i to, že má aktuální rychlost 27 350 km/h a výšku 530 km. Dalo by se říct, že aplikace je taková malá dětská chůvička pro satelity.

 

Z čeho vznikl název Lucky-7?

 

Narodil jsem se do sedmého patra paneláku a sedmička mě provází životem jako moje šťastné číslo. Lucky-7 se dá považovat za sedmou českou vědeckou družici. Po pěti Magionech a šestém satelitu MIMOSA následoval sedmý VZLUSat-1, který je ale registrovaný v Belgii a podle mezinárodních regulí jde tedy o družici belgickou (pozn. redakce).

Screen Shot 2020-02-06 at 11.10.49

 

Překvapivá je její kapesní velikost. Jak byste ji popsal?

 

Je to minidružice třídy CubeSat o rozměrech 112 x 112 x 113,5 milimetrů. Tento formát jsme zvolili kvůli dobré kompatibilitě s celou řadou raketových nosičů, dostupné ceně za vypuštění a snadné detekovatelnosti ve vesmíru.

 

7

 

Jak družice vznikla?

 

Kolega Pavel je špičkový odborník na družicovou navigaci a radioelektroniku. V rámci projektu chtěl tyto věci otestovat, aby mohl nabyté zkušenosti dále předávat studentům. Mojí specializací je zvyšování spolehlivosti komerčních součástek používaných ve vesmíru, takže jsme se skvěle doplňovali.

 

Slyšel jsem, že jste v konstrukci použili komponenty z běžných prodejen…

 

Jako spojovací materiál antén jsme použili rybářský vlasec a třeba antény samotné jsme vytvořili ze svinovacího metru, který jsem koupil v jednom železářství v Praze – Dejvicích. Nicméně všechny ostatní elektronické součástky jsou výběrem těch nejmodernějších komerčních komponent, které lze sehnat a používají se třeba v elektromobilech. Kromě solárních článků ale žádné z nich nejsou primárně určené pro letectví.

 

Je něco, v čem vám během vývoje družice usnadnil práci mobil?

 

Typicky třeba v momentě, kdy jsem si potřeboval zapamatovat zapojení konektorů. Než bych si ho psal, stačilo ho vyfotit. Hodně čtu datové záznamy, které si můžu v mobilu snadno zobrazit. Máme vlastní webovou stránku a poměrně aktivní jsme na Twitteru, kde jsme publikovali první barevnou fotografii pořízenou českou družicí ve vesmíru a mnoho dalších aktualit, které se družice a naší firmy SkyFox Labs s.r.o. týkají.

 

FM7B9540

 

Jak se vám tam povedlo družici dostat?

 

Existují firmy, které se snaží vyplnit volné kapacity v raketách, které vynášejí velké družice na oběžnou dráhu. S jednou z nich, společností Exolaunch GmbH se sídlem v Berlíně se nám podařilo sjednat vystřelení družice v raketě Sojuz patřící ruské vesmírné agentuře Roskosmos. Výhodná byla nejen cena, ale hlavně dojezdová vzdálenost do Berlína, kde se naše družice musela napřed podrobit předletovým zkouškám.

 

Co všechno se zkoušelo?

 

Testuje se odolnost proti vibracím, protože raketa se při startu intenzivně chvěje. Uvolněná baterie z malé družice by v nákladovém prostoru mohla způsobit škody vedoucí třeba až k explozi rakety. Družice se dále testuje vakuově, protože raketa se od startu dostane do úplného vakua během pouhých osmi minut. To je dost krátký čas na to, aby například opět baterie mohly dekompresí explodovat.

 

Screen Shot 2020-02-05 at 16.13.20

 

Na kolik vás dopravení družice do vesmíru přišlo?

 

Ptá se nás na to hodně lidí, ale smluvně nemáme dovoleno na to přesně odpovědět. Běžné náklady se pohybují mezi 40 až 100 tisíci dolary a nám se podařilo dostat na částku někde mezi tím. Většina padla na start a na kvalifikační zkoušky. Protože se na „palivo v raketě“ nedal získat grant, museli jsme založit vlastní firmu, díky níž jsme si na projekt vydělali. A povedlo se. V současnosti máme zákazníky ve více jak 12 zemích světa od Japonska po Kalifornii.

 

Byli jste na startu?

 

Start je atraktivní svým pyrotechnickým efektem, ale pro nás bylo užitečnější být v Praze u antén, kde jsme čekali, až se družice poprvé ohlásí. Startovala v sedm ráno a nad Prahou byla vidět poprvé asi v půl třetí odpoledne. Další dny jsme vstávali ve čtyři ráno a sledovali, zda družice nepromrzá nebo neztrácí energii.

 

Jak velká byla šance, že se to nepovede?

 

Úmrtnost projektů je asi 50 % a prakticky se v čase nemění. Některé satelity se dostanou do krize po pár dnech, od této doby fungují třeba jen zčásti. Někdy je to alchymie a roli hraje i štěstí. My jsme počítali s asi 10% pravděpodobností, že se nám to celé povede. V tuhle chvíli se blíží sedmý úspěšný měsíc ve vesmíru. Věřím, že akumulátory i elektronika přežijí náš plán sedm let, družice jako taková by mohla existovat až dvacet let. Pak začne klesat a shoří v atmosféře.

 

Družici Lucky-7 můžete sledovat také na twitter.com/SkyFoxLabs nebo na www.lucky7satellite.org

 

BOX:

Funkční kopii družice Lucky-7 si až do konce dubna prohlédnete na výstavě Cosmos Discovery na Výstavišti Praha v Holešovicích. Společnost ji dělají vzácné artefakty z vesmírných misí Apollo a Sojuz 11, originální trysky rakety Saturn V, model mezinárodní vesmírné lodi ISS v životní velikosti, sovětský Lunochod, džíp Moon Buggy, kterým se američtí astronauti proháněli po Měsíci, a mnoho dalších.

Více na www.cosmosdiscovery.cz

 

Appky

Pro Android: SatOrbit (zdarma)

Screen Shot 2020-02-05 at 16.16.21

 

Pro iOS: Satellite Tracker by Star Walk (za 9 Kč měsíčně)

Screen Shot 2020-02-05 at 16.22.08

 

Text a foto: Adam Maršál

Zpět