Naše data, naše bezpečí?

Jak vlastně funguje Chytrá karanténa?
#v síti
I senioři mohou cestovat kolem světa
Zpět

 

Zavřené hranice, k tomu i restaurace, bary, obchody, sportoviště, a tak trochu i každý z nás u sebe doma. Doba, která změnila vše od podnikání, zdravotní péče, až po hygienické návyky a způsoby, kterým jsou používána naše mobilní zařízení a data z nich. Jedním z nejsilnějších buzzwordů posledních týdnů byla takzvaná chytrá karanténa – systém, který má vést díky sledování pohybu osob pomocí mobilní sítě a platebních akcí k včasnému zachycení a testování potenciálně ohrožených nákazou COVID-19.

 

Je ovšem rovnou potřeba říct, že se nejedná se o žádný sci-fi špionážní systém, který na vás vše prozradí, přečte si vaše konverzace, a rozpošle je veřejným orgánům, byť to tak kvůli mediálním výstupům občas může působit. Nicméně není tomu tak. V podstatě se jedná o jednoduchý algoritmus, který dokáže určit, že jste jakožto nakažení byli dopoledne v Brně, poté se vydali autem do Prahy, protože jste si po cestě dali na D1 fastfood a tam zaplatili kartou a večer platili v supermarketu v hlavním městě. Z těchto dat vznikne, s vaším výslovným souhlasem, tzv. „vzpomínková mapa“, která na mapě vyznačí oblasti vašeho pohybu. Z těchto údajů se pak spustí trasování lidí, které jste mohli po cestě potkat a nakazit dále a slouží zároveň pro nakaženého, aby si vybavil, s kým konkrétním se v daném místě mohl setkat.

 

Není to však jen slavná česká chytrá karanténa. Takřka všude po světě se v souvislosti s globální krizí spustily vládní či nevládní systémy, které díky sledování pohybu osob a smart technologií měly pomoci s bojem proti nákaze. Jedním z prvních milníků tohoto boje bylo spojení rivalů Apple a Google Maps, kteří společnými silami vyvinuli rozhraní, které vládním strukturám po celém světě dokáže pomoci se sledováním. Jedná se o jednu z mnoha pozitivních ukázek toho, jak i protivníci v krizi dokáží zatáhnout za jeden provaz pro všeobecné blaho.

 

V Norsku šli ještě o krok dál a místní Institut veřejného zdraví vytvořil vlastní appku Smittestop, což v překladu znamená „stop infekci“. Tu si během prvního týdne od zveřejnění stáhlo 1 427 000 Norů, což je z celkového počtu 5,5 milionu obyvatel takřka třetina. Tahle aplikace kombinuje nejen anonymní data z mobilních sítí, ale má na pozadí přístup i k Bluetooth, díky kterému dokázala určit blízkost k nakaženému a případně včas varovat na přílišnou hustotu výskytu obyvatel v místě, kde se uživatel aplikace nachází, a s tím hrozící zvýšené riziko nákazy. I když aplikace čelila řadě kontroverzí, žádné úniky se nepotvrdily a dle orgánů výrazně napomáhá k rychlému návratu do normálního života. A bez sledování.

 

Je takřka jisté, že tyto chytré systémy, které sledují pohyb a data z našich telefonů, jsou jednou z důležitých pilířů obrany a prevence proti této i dalším infekčním chorobám. Lépe řečeno proti jejich šíření. Data o našem pohybu se tak stávají klíčovou zbraní, která do budoucna může dokázat zachránit nejen tisíce životů, ale také značnou část ekonomik, které díky nim můžeme alespoň částečně ubránit před drastickými opatřeními, kterými jsme si prošli v minulých týdnech.

Zpět