10 věcí, které (možná) nevíte o svém smartphonu

#Zaujalo nás
#telefony
Zpět

Pokud se ve slovní přestřelce na Clubhousu chcete blýsknout nějakou zajímavostí o mobilech, nabijte si argumenty naší informační municí. Tohle ještě možná nevíte!

 

iPhone měl být tablet

I když se iPad objevil na trhu až několik let poté, co první iPhony rozpoutaly smartfouní mánii, ve skutečnosti mělo být všechno jinak. Apple na tabletu pracoval už nějakou dobu, než došlo k rozhodnutí nacpat vyvinutou technologii do mobilního telefonu. Steve Job v rozhovoru z roku 2010 vzpomínal, jak svým kolegům představil svou vizi o skleněném displeji s dotykovým ovládáním, a do šesti měsíců byl takový displej na světě. Steve se na něj podíval a řekl – tohle musíme dát do mobilu! A tablet šel na tři roky stranou.

 

Google nevytvořil Android

Android vznikl jako startup, který měl za úkol vyvinout operační systém pro propojení a komunikaci mezi digitálními foťáky a počítači. Google tento systém v roce 2005 koupil za blíže neurčenou sumu, přičemž některé odhady mluví až o 50 milionech dolarů.

 

Androidy pomáhají určit rychlost dopravy

Google Maps tahají data od všech uživatelů Androidů kvůli určení rychlosti v dopravě. Bez ohledu na to, zda jedete autobusem, na kole, autem nebo někde sedíte, Google Maps od vás sosá informace, z nichž pak vytváří závěry ohledně dopravních komplikací a prognózy času nutného k dosažení vybraných cílů. Nemějte ale obavy, vše se děje zcela anonymně, systém nikoho cíleně nesleduje.

 

Všechny iPhony v reklamách ukazují čas 9:41

Vlítněte na net a zkuste si najít reklamu na iPhone. Myslíme opravdu jakýkoli telefon s jablkem. Jaký je na displeji čas? Našli jste 9:41? Začalo to opět u Steva Jobse, který věřil, že nejlepší čas pro premiéru zásadního produktu je 40 minut od začátku prezentace. Čas 9:40 mu přišel jako příliš kulatý, a tak při premiéře prvního iPhonu na displeji svítilo 9:41. Jobs chtěl, aby v momentě premiéry měli diváci na svých hodinkách stejný čas, jako byl na předem nafocených oficiálních prezentacích. Ne vždy se mu to povedlo na minutu přesně, ale s jeho vyhlášenou pečlivostí většinou ano.

 

Nejdražším dílem v iPhonu X byl jeho OLED displej

Britská společnost Markit Ltd. si před dvěma lety dala práci a spočíla, na kolik vyjdou materiály použité v tehdy novém prodejním trháku iPhone X. Experti došli k závěrečné sumě 370 dolarů a 25 centů, tedy zhruba osm tisíc korun. Docela dost, že? V žebříčku výrobních nákladů se nejvýše umístil OLED displej s cenou 110 dolarů (2 380 Kč), následovaný kovovým rámečkem za 60 dolarů (1300 Kč) a modulem se dvěma objektivy zadního footaparátu za 35 dolarů (760 Kč). Nové telefony dokáží být drahé, ale aspoň víte, že se na nich při výrobě nešetří.

 

Uživatelé Nokia jsou nejvíc přelétaví

Jedna studie ukázala, že nejméně věrní značce svého současného telefonu jsou majitelé mobilů Nokia a Motorola. Jen 42%, resp. 56% z nich uvažuje o tom, že si přístroj téže značky koupí ještě někdy příště. Nejvěrnější jsou naopak uživatelé Samsungu, u kterého chce zůstat 77%, a Applu (92%).

 

Umí snímat puls i víc

K čemu potřebujeme drahé diagnostické přístroje, když máme mobily, které toho zvládají čím dál víc. Každý by asi dokázal vyjmenovat aplikace, které nám usnadňují život. Díky apce Instant Heart Rate si třeba můžeme změřit puls. Chytré telefony dokáží nahradit i čtečky čárových kódu a tak pomáhat při zjišťování cen produktů nebo při inventuře skladu.

 

Operační systémy Android se už nejmenují po sladkostech

Asi jste si všimli, že každý operační systém Android se jmenoval po  sladkosti: v minulosti jsme si pochutnali na cupcaku, donutu, KitKatu nebo nugátu. Mluvčí Google k tomu jednou řekl, že tím chtěli svým uživatelům osladit život. Vystopovat se dala i důsledná abecední posloupnost od Cupcaku až po Pie (koláč), který byl představen v roce 2018. Pak se něco stalo a poslední systémy dostaly holé názvy Android 10 (2019) a Android 11 (2020). Je nám to líto, ale čekají nás hubená čísla.

 

Smartphony se podívaly do vesmíru

V roce 2013 se tři telefony vydaly na nízkou oběžnou dráhu v rámci projektu NASA s názvem PhoneSat. V době zrodu projektu chytré telefony disponovaly rychlejšími procesory a větší pamětí než průměrný satelit, a k tomu navíc jedním až dvěma foťáky, senzorem zrychlení, gyroskopem, kompasem, přijímačem GPS, rádiem a Li-Ion baterií. To vše v miniaturním balení za pár dolarů. Konstruktéři NASA toho využili a mobily s operačním systémem Android po menší adaptaci ‚zazdili’ do minidružic Alexander, Graham a Bell, které vyslali do vesmíru. Telefony podávaly hlášení o svém stavu a pořizovaly snímky ze svého okolí.

 

Název iPhone původně nepatřil Applu

Byla to firma Cisco, která si jako první nechala zapsat ochrannou známku na název iPhone. Měla ji ještě v roce 2007, kdy Apple představil svůj první chytrý telefon, a trvalo ještě několik let, než se obě společnosti domluvily na převedení práv.

 

Text: Adam Maršál

Zpět