VYSEKAL JSEM SE MOCKRÁT!

ČESKÝ KRESLÍŘ, HUMORISTA A ILUSTRÁTOR PETR URBAN
#Sport a pohyb
Zpět

Český kreslíř, humorista a ilustrátor Petr Urban (56) se proslavil příběhy Rudy Pivrnce. Mimo to byl ale také úspěšným sáňkařem, který se zúčastnil dvakrát olympijských her. Jak jde dohromady kreslení a vrcholový sport a na co dalšího se od něj můžeme těšit?

 

Vzpomenete si, jak vlastně Pivrnec vznikl?

Víceméně nechtě jsem jej vytvořil v roce 1986. Lidem se líbil, psali si o něj, a tak jsem v tom pokračoval. Časem překročil svůj stín a dostal se třeba i do názvu hospody U Pivrnce v Maiselově ulici v Praze, jejímž jsem spolumajitelem. Chystám s ním ještě jedno překvapení, ale to teď ještě nemůžu prozradit.

 

Z Rudy Pivrnce se stala úspěšná obchodní značka. Co vám z věcí s ním spojených funguje nejlépe?

V poslední době se nejvíc prodává společenská hra Pivrncova putyka a dárková kosmetika. Dělám hodně reklamu, každý rok nový kalendář a stále spolupracuji se spoustou časopisů. Od roku 1990 se mých knih a kalendářů prodalo přes čtyři a půl milionu, a tak můžu říct, že to, co jsem chtěl, se mi splnilo. Doufám, že to tak půjde i nadále.

 

Na jednu stranu se říká, že pivo je nejlepší iontový nápoj, na druhou, že po alkoholu tělo těžko regeneruje. Jaký je váš pohled na pivo a sport?

S tou regenerací je to pravda. Tři dny před závody jsem si dal poslední pivo, abych nebyl unavený. Pili jsme spíš kořalku, a to při úspěšných závodech i těch neúspěšných. Tři dny jsme se z toho dostávali a pak přišel trénink, pak závody a takhle pořád dokola. Jak jsem přestal trénovat, hned jsem přibral třicet kilo.

 

Lidé se rádi koukají na fotbal nebo na hokej… Dokázal byste laikovi přiblížit, v čem spočívá kouzlo sáňkování?

Dříve se lidi při sáňkování zabíjeli, to už se dneska skoro nestává. Rozdíly mezi závodníky jsou těsné a na první pohled není jasné, proč je někdo rychlý a druhý ne. Mě sáňkování bavilo kvůli rychlosti a přetížení v zatáčkách. Sáně v té rychlosti ani nevnímáte. Máte pocit, že letíte korytem obrovskou rychlostí.

 

Jak rychle se letí?

V některých úsecích třeba až 150 km/h, ale zatáčky to vždycky trochu zpomalí.

 

Taky jste se někdy vysekal?

No jo, mockrát. Největší adrenalin byl vždycky na nějaké nové dráze, kterou člověk neznal. Karambolů jsem měl nejvíc při trénincích, kdy se na sáních zkoušely různé fígle. Taky se stalo, že jsem zaučoval nováčka v sáňkování dvojic. Nějak to nemohl pochopit, a tak jsme se v pěti jízdách pětkrát vykutáleli. Po té poslední mě museli odvézt sanitkou do nemocnice s vykloubeným ramenem. Ale trpělivost se vyplatila, byl to Luboš Jíra, se kterým jsem se pak v roce 1988 nominoval na olympiádu v Calgary.

 

Jaká je v sáňkování situace dneska?

Dneska je sáňkování o dost bezpečnější. Já si třeba kvůli váze vydlabal helmu a závodil jenom se skořápkou. Nechci si představit, co by se stalo, kdybych s tím vylétl z dráhy. Něco takového by teď neprošlo. Taky kombinézy jsou bezpečnější, protože jsou tlustší a vlastně i teplejší. Dříve takové nebyly. Když jsem se převrátil v plné rychlosti a jel jsem po těle půl dráhy dolů, pod kombinézou se mi třením škvařila kůže. Nejvíc to odnesly lokty, na které člověk padá jako na první. Jednu sezonu se mi ani nestihly zahojit. Dodneška na nich mám jizvy, ale svádím to na pivní loket.

 

Udržujete si pořád kondičku? Četl jsem, že běháte.

Běhám hlavě na domácím běhátku. Musel jsem začít ze zdravotních důvodů, protože jsem měl 125 kilo a hlásily se mi nemoci z nadváhy. Díky sportu jsem shodil třicet kilo, možná dokonce víc.

 

Když děláme rozhovor pro časopis o mobilní komunikaci, musím se zeptat i na mobil. Jak hodně je pro vás důležitý?

Já mobil používám jenom pro komunikaci s manželkou. Anebo když jdu běhat, kdyby mě to mělo klepnout. Jinak raději hovořím z očí do očí. Po pracovní stránce je důležitý, ale bere ho manželka nebo asistentka.

fotka-na-podpis

Na čem teď pracujete? Můžeme se těšit na něco nového?

Pracuji na křížové cestě ke kapličce v Malém Polsku u nás ve Smržovce. V listopadu budu mít v hospodě U Pivrnce křest Velké knihy vtipu. Současně chystám fotbalový kalendář s názvem Pivrnec dává gól. Budou v něm největší legendy českého fotbalu. Já kalendář ilustruji, texty pro něj připravil Václav Tichý, šéfredaktor časopisu Gól, a pokřtít by ho měl Pavel Nedvěd.

 

PETR URBAN (56)

Je český kreslíř a ilustrátor, z jehož pera vzešla slavná postavička Rudy Pivrnce. Urbanovy kreslené vtipy byly vydány v celé řadě publikací, knih i na kalendářích. Spolupracuje s celou řadou deníků a časopisů. Vedle Pivrnce je také autorem dětského příběhu o skřítkovi Pořádníčkovi. Věnuje se ilustrování knih, velkou výzvou pro něj byla světová klasika Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. Pivrncovo jméno nese i pražská hospoda v Maiselově ulici (upivrnce.cz). Petr Urban žije ve Smržovce a rodné Jizerské hory by prý nikdy neopustil. S manželkou Inkou má dvě děti, od nich dvě vnučky.

 


 

Text: Adam Maršál, foto: archiv Petra Urbana

Zpět