Galaxy S9 vs iPhone 8 s Petrem Kopfsteinem

Smartphony a pilot Red Bull Air Race
Redaktor Chargeru Dominik Ježek vyzval na souboj pilota Petra Kopfsteina.
Zpět

Zní to jako sen, ale Petr výzvu přijal. Síly se budou měřit v mobilní hře Red Bull Air Race 2. Je to stejné, jako kdybychom k souboji na displejích se hrami Monopost Lite, MotoGP Racing nebo WRC The Official Game přemluvili pilota z Formule 1, MotoGP nebo WRC. Jak moc je klouzání prstem po displeji vzdálené od pilotáže závodního stroje, který se mezi traťovými pylony pohybuje rychlostí 370 km/h a v němž na piloty působí přetížení až +12G? Který ze dvojice mobilů Samsung Galaxy S9 a iPhone 8 padl v duelu lépe do ruky? A hlavně: jak skončil náš malý velký závod?

 

„Slyšíte to ticho?” ptá se český pilot Petr Kopfstein, když otevře dveře svého dřevěného domku na letišti v Toužimi a vstoupí na travnatou přistávací plochu. Široko daleko není nic a nikdo. „Nebýt možnosti trénovat tady, těžko bych byl tam, kde jsem,” říká čtyřicetiletý rodák z nedalekých Karlových Varů, který už třetím rokem působí v seriálu Red Bull Air Race. Jde o nejrychlejší motorsport světa. V žádném jiném závodě, tedy ani ve formulích, rallye autech, na motorkách nebo v závodních člunech stroje nedosahují rychlosti 370 km/h.

 

AG9C5177 1

 

Doma ve Varech, kde je letiště v bezprostřední blízkosti města, by se Petrův závodní Edge 540 V3 od Zivko Aeronautics potýkal s nevolí obyvatel kvůli hluku. Tady v Toužimi decibely nevadí. Petr přesto respektuje pravidla sousedského chování – nelétá před devátou ranní ani po šesté večerní a ctí dobu oběda stejně jako víkendy.

V hangáru

Po trávníku dojdeme k hangáru, jehož těžká vrata se otvírají pomalu a rozvážně. „Raději mi nepomáhejte, pár lidí už ve dveřích nechalo prsty,” varuje Petr. Světlo padající dovnitř osvítí Cessnu 180, nádherný šestimístný hornoplošník, který v Kansasu stavěli od padesátých do osmdesátých let minulého století. Je to opravdové letadlo z hliníku s dobře viditelnými nýty. Aby se s ním dalo přistávat i na louce, Petr jej nechal vybavit koly s tlustými pneumatikami.

 

AG9C5166 1

 

V Americe se mu přezdívá Skywagon, což se dá přeložit jako létající kombík. Na rozdíl od Petrova závodního letounu má i veškerou avioniku pro létání v mracích, v mlze nebo ve tmě, což z něj dělá ideální prostředek pro cestování. „Na jedno tankování vydrží ve vzduchu kolem čtyř hodin, což úplně stačí, abych se s ním přehoupl přes Alpy do Chorvatska k moři,” směje se Petr. „Chcete se proletět?” ptá se a my pohledem zkoumáme, jak hodně vážně myslí svou nabídku. „No fakt, já dneska letím určitě,” říká a tím mi přidělává o vrásku navíc, protože mně za pět hodin odjíždí z Hlavního nádraží v Praze vlak do Ostravy, kde večer musím být. Velmi nerad odmítám a mrzí mě, že se tím pádem nesveze ani Dominik.

 

Dnes tak budeme létat opravdu pouze virtuálně. Od toho jsme nakonec tady. Čeká nás souboj létání na dvou různých mobilech. Do obou jsme s Dominikem stáhli hru Red Bull Air Race 2. Stejně jako v opravdovém závodě se v ní létá akrobatickým letadlem v trati vymezené nafukovacími pylony, kterých se nesmíte dotknout. Za takzvaný pylon hit hrozí časová penalizace. Trestný čas se přičítá i v případě, že mezi branami proletíte s vychýlenými křídly. O vítězi rozhoduje nejrychlejší čas. „Měl jsem rád Air Race jedničku, která se na mobilu řídila nakláněním celého přístroje,” říká Dominik s odkazem na to, že se ve dvojce pilotuje prostřednictvím tahů prstem po displeji.

 

Dobře střežené simulátory

Petr má zkušenosti s úplně jiným druhem “hraní”. Protože všichni piloti mají na každé zastávce jen velmi omezený počet letů, během nichž si můžou prolétnout skutečnou tratí, musí si všechno nadrilovat na simulátoru. Každý tým má svůj vlastní a jeho software si před konkurencí dobře střeží. Ten Petrův vyvinuli na Technické univerzitě v Mnichově. „Strávil jsem na něm už stovky hodin,” říká český reprezentant. „Máme jen šest letů za závodní víkend a bez předchozích stovek hodin strávených na simulátorech bychom vůbec nevěděli, kam máme letět,” směje se.

 

AG9C5155 1

 

Nejde o zážitkový simulátor, jaký znáte z herních sálů, ale o tréninkový nástroj pro cvičení správných návyků, postupů, reakcí a paměti. Piloti díky němu získávají schopnost orientovat se na trati, aby přesně věděli, co se objeví po jaké zatáčce nebo po přechodu z vertikálního manévru. Na simulátoru se laboruje i s veličinami, na které ve skutečném prostředí nezbývá čas, jako jsou strategie s různými větry a teplotami.

 

Petr má simulátory dva, z nichž jeden se dá rozložit do kufru a vzít s sebou na závody. Skládá se ze sedačky, která má pedály, plynovou páku a stejný knipl s identickým gripem, jaký má v opravdovém letadle, aby byly jeho vjemy co nejvěrnější. Létat se dá s virtuálními brýlemi nebo s monitorem. Petr dává přednost monitoru, protože se i v letadle dívá spíš před sebe než okolo a dění kolem sleduje očima a ne točením celou hlavou. „Ještě bych si ji v nějakém přetížení ulomil,” směje se.

 

Souboj na mobilech

Petr a Dominik si každý vezme jeden telefon na rozehrání. Začínají základním levelem na nejlepší čas. „Se skutečným létáním  hra příliš společného nemá,” komentuje po chvíli hraní Petr. Na displeji jeho Samsungu se něco pokazí a místo letadla teď řídí podivný vektorový objekt. „Už chápeš, proč mám iPhone?” dobírá si Dominika, který se před pár minutami prohlásil za fanouška Androidu. „Až to dáš do kupy, budeme se bavit, já jdu zatím na druhý kafe,” směje se Petr. Hru ale stačí restartovat a všechno je zase v pořádku.

 

AG9C5045 1

 

„Pořád dostávám penalty za to, že neprolétávám brány rovně,” zlobí se Petr. Zatímco Dominik zlehka potrénoval doma, pilot skutečného Air Race teprve zjišťuje, jak se hra chová a ovládá. Tvrdí, že zatímco opravdové akrobatické letadlo se musí poctivě řídit v každém okamžiku, ve hře je skoro nejlepší nedělat nic. „Sakra, už mám zas penaltu,” kroutí hlavou a začíná být zřejmé, že v tomhle kole bude lepší Dominik, který zalétal jen s jednou chybou. V druhém kole se Petr dostává do formy, ale Dominik má tentokrát „clean lap” a zatímco Petrovi hlásí časomíra 43,869 s, redaktor Chargeru má 42,350 s a tím si pojišťuje celkové vítězství.

 

„Chce to trénovat,” přiznává Petr. „Udělal jsem chybu, že jsem si hru nestáhl předem a nedal ji chvíli času. Jsou tam drobnosti a finty, které musíš zvládnout. Já jsem zvyklý z letadla, že ho musíš neustále pilotovat. Tady platí, že čím míň řídíš, tím líp to letí rovně, což v reálném letadle neplatí,” říká český pilot. Dominik je ze svého gamingového vítězství nadšený a před odjezdem slibuje, že bude Petrovi fandit na posledních dvou závodech Red Bull Air Race, které se konají v Indianapolis a texaském Fort Worth. Tady už na rozdíl od našeho nevinného mobilního hraní půjde o všechno.

 

Hodnocení mobilů: Samsung Galaxy S9 vs iPhone 8

Pilot Petr Kopfstein

Testovaný Samsung mi hodně klouzal a bez ochranného obalu by mi asi brzy vypadl z ruky. Měl jsem pocit, že měl jasnější barvy a větší displej než iPhone. Tím neříkám, že je to pro mě lepší, jen to, že jsem si toho všiml. Sám patřím k velkým zastáncům značky Apple a na iPhone jsem zvyklý. Líbí se mi propojenost mezi všemi zařízeními. V našem týmu Spielberg používáme sdílené applovské kalendáře a Dropbox. Dříve jsem si kupoval Black Berry, ale později jsem přešel na iPhone a myslím, že pokud nezkrachují, tak u nich zůstanu. Nedokážu si představit, co by se muselo stát, abych na tom něco měnil.

 

AG9C5079 1

Redaktor Dominik Ježek

iPhone se mi líp držel, protože jsem zvyklý na telefony Sony Xperia s pevným rámečkem, který mi přijde podobný. Samsung mi proti němu dost klouzal. Co se týká herní odezvy nebo načítání dalších levelů, neviděl jsem mezi telefony nejmenší rozdíl. Oba patří ke špičce a s každou operací si umí bleskově poradit.

 

 

Petr Kopfstein (40)AP-1X4Q44R592111_news

Jeden ze dvou českých pilotů v Red Bull Air Race. Do nejvyšší třídy Master Class se v roce 2016 katapultoval poté, co sedmkrát stanul na stupních vítězů ve třídě Challenger, kterou v roce 2014 vyhrál jako první Čech v historii. Petr pochází z Karlových Varů a jeho domácím letištěm je nedaleká Toužim.

 

Už během svého druhého roku v Master Class skončil na pátém místě – žádný jiný pilot před ním nezaznamenal tak rychlý progres. K celkovému výsledku mu pomohlo druhé místo na závodu v japonské Čibě. Znalci oceňují jeho plynulé řízení a schopnost koncentrace.

 

Petr snil o létání už od dětství a svůj pilotní průkaz si udělal za první peníze, které si vydělal během studia na vysoké škole. „Když jsem poprvé zkusil akrobacii, hned jsem věděl, že je to přesně to, co chci po zbytek života dělat,” vzpomíná Petr.

 

Zatímco zlepšoval své pilotní schopnosti, úspěšně dokončil studium na VŠE v Praze. V roce 2007 vstoupil do Českého akrobatického týmu a stal se jedním z významných talentů domácího nebe. Díky svým schopnostem získal titul mistra ČR ve třídě Unlimited a třech dalších kategoriích. V nejvyšší třídě Unlimited stál na stupních vítězů i na mistrovství Německa a Maďarska.

 

 

Petr miluje sport ve všech jeho podobách. Jezdí na horském kole i na snowboardu, nedávno propadl potápění. Nic se ale podle něj nevyrovná pocitu, když je ve vzduchu. Během své kariéry nalétal přes 1400 hodin na více jak třiceti strojích včetně vrtulníků. Vedle toho trénuje skydiving ve větrném tunelu.

 

Jeho závodní letadlo Edge 540 V3 postavili u vyhlášené americké firmy Zivko Aeronautics. Jde o přesný, ovladatelný a agresivní letoun, který od 90. let posbíral řadu titulů ve třídě Unlimited na celém světě.

 

Sledujte Petra Kopfsteina na:

Facebook.com/18kopfstein

Instagram.com/petrkopfstein

Kopfstein.com

 

AP-1X4DYQ9VS2111_news

Text: Adam Maršál

Foto: Adam Maršál a Red Bull Content Pool

Zpět