SLZA:

FANOUŠCI NÁS DOBÍJEJÍ ENERGIÍ
#Rozhovor
Lukáš Bundil a Petr Lexa z kapely Slza vyprodávají haly, plánují velké podzimní turné a vypadá, že nejsou k zastavení. Kde berou inspiraci a jak zvládají pět koncertů týdně?
Zpět

S jakou největší kritikou vaší muziky jste se zatím setkali?

Česká hudební scéna je konzervativnější a lidé nás ze začátku vnímali jako rychlokvašky. Z ničeho nic jsme vystřelili nahoru a získali jsme hodně fanoušků. Museli jsme své postavení obhájit a dalšími písničkami potvrdit, že nejsme zázrakem jednoho jediného hitu.

Povedlo se?

Letos jsme získali tři nominace v hlavních kategoriích Cen Anděl a to nám dalo strašně pozitivní zpětnou vazbu od hudební scény, která nám tím dala najevo, že nás bere.

rgb_TMOBILE_SLZA_4

Už vás poznávají lidi na ulici?

Poznávají. Třeba když jdeme nakoupit.

Máte nějakou vtipnou mini příhodu z toho, že vás někdo potkal a chtěl třeba na rande?

Petr: Jednou jsem seděl v čekárně a pánovi vedle mě začal zvonit mobil. Jako vyzváněcí melodii měl naši písničku. Pán mě ale nepoznal a já se samozřejmě nijak nevnucoval. Ale potěšilo mě to. Někdy se taky stane, že jdu po nákupním středisku, pobrukuji si nějakou naši písničku a najednou zjistím, že ji tam hrají z rádia.

Z jakých zdrojů nebo kanálů posloucháte muziku?

Lukáš: Já si pořád kupuji cédéčka. Když mě nějaký hudebník baví, seženu si celou jeho diskografii, abych slyšel jeho vývoj.

Co z modernějších zdrojů?

Petr: Já jedu hodně Spotify. Líbí se mi, že mám své playlisty synchronizované s počítačem. Aktivoval jsem si prémiovou verzi a myslím, že to za těch sto šedesát korun měsíčně stojí. Během focení jste se zmínili, že hrajete pět koncertů týdně. To už je docela masakr.

Jde o dlouhodobou záležitost nebo otázka tohoto týdne?

Letos máme neskutečně nabitý rok. Jarní turné máme za sebou a začíná nám festivalová sezóna. Někdy musíme stihnout i dva koncerty za den.

Jak se udržujete fit, abyste to dokázali ustát?

Lukáš: Já jsem začal před půl rokem chodit do fitka. A mám rád saunu.

Ty máš, Petře, nějakou fintu jak neusnout na podiu, když jedete pátý den v kuse?

Neusneš. Fanoušci tě nakopnou. Jsme unavení a ucestovaní, ale jakmile vystoupíme na podium, nabije tě to takovou energií, že na všechno zapomeneš. Pak sedneme do auta a umřeme.

Teď to vypadá, že jste kluci, kteří jedou od koncertu ke koncertu a žijí jenom muzikou. Je něco, co vás baví i mimo hudbu?

Lukáš: Já muzikou žiji a už několik let nedělám v podstatě nic jiného. Když mám volný čas, mrknu na film, ale nejraději si stejně pustím nějaké cédéčko. Mám rád rockovou hudbu, na které jsem vyrostl. Nejoblíbenější jsou asi Black Sabbath a Deep Purple, ale dnes sleduji převážně současný světový pop. Americké a britské žebříčky mám naposlouchané dávno před tím, než ty písničky dorazí k nám.

Na kterou akci se letos těšíte nejvíc?

Je to neuvěřitelné, ale kamkoli přijedeme, všude je plno a funguje skvělé propojení s fanoušky. Těšíme se na každý koncert, protože všude je to super.

Zeptám se tedy spíš obráceně. Na jakou akci byste rádi vyrazili jako diváci?

Lukáš: Těším se na Paula McCartneyho a mrzí mě, že nestihnu Muse, protože ten den sami koncertujeme. A určitě půjdu na Black Sabbath.

Co ty Petře?

Já taky McCartney. Třeba mě mrzí, že nedám Adele ve Vídni. A docela mě zajímá Justin Bieber, který tu bude v listopadu. Chtěl bych vidět jeho show.

Jak skládáte písničky?

Lukáš: Písničku nejdřív složím s kytarou nebo klavírem a pseudeoanglickým textem – občas říkám svahilským. V této podobě písničku pošleme našemu producentovi Daliboru Cidlinskému Jr., s nímž na výsledné podobě pracujeme společně. Souběžně náš dvorní textař Xindl X připravuje český text.

Můžete poodhalit, jak vznikla vaše největší hitovka Lhůta záruční?

I s ní to bylo dost podobné jen s tím rozdílem, že chybělo málo a tahle písnička skončila v koši. Byla tam jedna pasáž, která pořádně nefungovala a potřebovali jsme ji nahradit. Pořád nám to nešlo a nakonec jsme se dohodli, že když se nám to do následujícího dne nepodaří vyřešit, tak písničku zahodíme a začneme dělat na jiné. Nakonec se to povedlo.

Kolik písniček se na desku nevešlo?

Laťku jsme nastavili vysoko a nepustili jsme žádnou vatu. V průměru se dá říct, že jsme použili každou třetí písničku.

Proč se vaše album jmenuje Katarze? Museli jste si sami projít nějakou očistou?

Všechny naše písničky jsou o emocích. Katarze je očištění a smíření s emočním vypětím. Procházíme si jí v každé písničce, je pojítkem celé desky, a proto se tak i jmenuje.

final_TMOBILE_SLZA_3Vzpomenete si, jak vznikl název Slza?

Hledali jsme české slovo, které vystihne naše písničky. Ty můžeme interpretovat jak smutně, tak vesele – stejně jako známe slzy štěstí i smutku. Proto Slza.

Chodí na vás především velmi mladé publikum. Jak těžké je oslovit tuto cílovou skupinu?

Nemyslíme si, že bychom na to měli nějaký recept. Hudbu děláme přirozeně tak, jak ji cítíme, ne proto, abychom se zalíbili určité cílové skupině. Vlastně nás mile překvapilo, že se písniček chytili především mladí.

Dá se říct, v čem jsou třeba patnáctiletí Češi jiní než třicetiletí?

Určitě jsou spontánnější a víc hudbu prožívají, protože neřeší problémy jako dospělí. Dospělý člověk má závazky a hudbu bere jako relax, kdežto mladé posluchače může směřovat v jejich životě.

Když se řekne klučičí kapela, člověk si představí klišé, že odcházíte z koncertů ověšení kalhotkami a plyšáky. Jak to vypadá v realitě?

Plyšáci lítají. A s fanoušky se vždy potkáváme i po koncertě na autogramiádě, která někdy trvá třeba až tři hodiny. Odtud si pak odvážíme bedny plné dárků a dopisů.

Dříve lidi mávali nad hlavou zapalovači, dneska mají v ruce mobily. Jaký na to máte názor?

Někdo to kritizuje, ale my teď naopak mobil využili. Během koncertů posíláme telefon mezi lidi, kteří se na něj fotí. Máme svůj hashtag „ZenSeSlzou“, jímž se lidi na sociálních sítích označují. Spojuje naše fanoušky a mají tak společný zážitek. Během tří písniček nasbíráme několik set fotek.

Máte na něm označení ,,tento telefon si neberte domů, je to majetek Slzy“?

Telefon se zatím vždy vrátil. Vždycky řekneme, že jsme o telefon ještě nepřišli a že lidem důvěřujeme, a úplně v pohodě to funguje.

Je právě osm hodin večer a vy jste jako na trní, protože vám nedorazila fotka, kterou byste chtěli dát na sociální sítě. Jak hodně sociální sítě řešíte? Spravujete si je sami nebo na to máte lidi?

Facebook si spravujeme sami. Umožňuje nám být s našimi fanoušky v každodenním kontaktu.

Máte nějaké osvědčené postupy?

Fotky se snažíme držet v jednom stylu. Nedáváme jenom fotky z koncertů, ale střídáme je i se záběry z našeho soukromí. Facebook nezahlcujeme, snažíme se dávat jeden příspěvek denně a držet vyvážený obsah. Děláme různé soutěže a zapojujeme fanoušky do dění kolem kapely.

Vzpomenete si, který z vašich postů byl historicky nejúspěšnější?

Petr: Asi před půl rokem jsem byl v zoo a fotil se s tučňáky. Poslal jsem to Lukášovi a nakonec to dostalo asi šestnáct tisíc lajků. Další úspěšná fotka byla s Lukášem, jak sedí v Kutné Hoře před kostelem sv. Barbory.

slzapocitadloTy jsi, Petře, i velice úspěšný YouTuber. Snaží se o to spousta lidí. Měl bys pro ně nějakou radu?

Důležité je dělat všechno přirozeně, ne proto, aby byl člověk slavný. Já sám jsem to dělal první půl rok spíš pro sebe. Můj kanál sledovalo asi sto lidí, což byla hlavně moje rodina, která se na to koukala pořád dokola. Točil jsem, protože mě to bavilo. Znám spoustu hollywoodských tvůrců, kteří přispívají na YouTube, protože se tam můžou odvázat. Důležité je mít své vlastní charisma, které bude lidi bavit. Znám spoustu tvůrců, kteří mají kvalitní produkci, ale něco jim chybí a nikdo je tak nesleduje.

Co kdyby za vámi přišel někdo s nabídkou, že bude dělat kanál Slza?

Zkoušeli jsme to, ale nakonec jsme zjistili, že nejlépe funguje, když se o svůj online staráme sami. Je to nejpřirozenější. Nemáme žádného administrátora, protože chceme být v kontaktu s fanoušky přímo.

 

slza_selfie_intKAPELA SLZA – LUKÁŠ BUNDIL (29) A PETR LEXA (25)

Jejich debut, píseň Lhůta záruční, se stal hitem na českém YouTube a do dnešního dne nasbíral přes 12 milionů shlédnutí. Za poslední více než rok se jejich písničky každý měsíc umísťují mezi nejoblíbenější třicítkou klipů českého YouTube. I proto získali mezi mnoha dalšími cenami i Utubering Award jako Nejpopulárnější kapela.

 


 

Text: Adam Maršál, foto: Alžběta Jungrová

Zpět