MARTIN FUKSA:

Udělám vše pro medaili!
#Rozhovor
Média o něm mluví jako o největší české naději na olympiádě v Riu. Jak moc je to pro nejlepšího českého kanoistu svazující? Co všechno musel obětovat svému sportu a proč během tréninku nechává mobil ve skříňce?
Zpět

Martine, vzpomeneš si, kdy ti kamarádi řekli poprvé Fuksič?

Na základní školu jsem chodil do hokejové třídy, kde měl skoro každý nějakou přezdívku. A ta moje byla odvozená od mého příjmení. Když si vzpomenu na pár jiných, skoro bych řekl, že naštěstí. Bylo to někdy na druhém stupni. Někdo mi tak ještě pořád říká, ale je to takové zvláštní.

 

Kánoe vs. kajak – rozčiluje tě, že si lidé tyto dva sporty pletou?

To je pravda, ale dokážu s tím žít. V kajaku se sedí, na kánoi klečí. Spíš mě štve, když si lidi pletou veslování a kanoistiku, protože se vesluje pozadu, kdežto my jezdíme popředu.

 

Všechno se točí kolem Ria. Už jsi tam někdy byl?

Na olympiádu jsem se nominoval loni v srpnu a hned v září jsem tam jel na testovací event. Bylo to naprosto skvělé.

 

Jak bys to tam zhodnotil?

Co se týká sportu, raději bych závodil na uměle vytvořeném kanálu. V Riu se bude závodit na rozlehlém jezeře, kde budou naše výkony ovlivňovat vlny od závodníků, kteří budou trénovat nebo se rozjíždět. Navíc tam fouká od oceánu a my potřebujeme hladkou vodu. Ale podmínky budeme mít všichni stejné, takže vyhraje ten, kdo se s tím nejlépe popere.

rgb_TMOBILE_VESLAR_I-cmyk

Bereš svou účast na olympiádě jako povinnost?

Vůbec ne. Moc se těším. Olympiádu jsem nikdy nezažil a jsem hrozně hrdej, že můžu reprezentovat Českou republiku. Je to pro a hned nevyhrával. Ale bylo vidět, že asi nějaký mě vrchol všeho. Jsem moc rád, že jsem  se nominoval a splnil se mi tak dětský sen. Samozřejmě, že teď bych to měl ještě někam  posunout, protože jen účast nestačí. Udělám všechno proto, abych přivezl nějakou medaili. Když to nevyjde, hroutit se nebudu. Proto také doufám, že to není moje poslední olympiáda.

 

Média o tobě mluví jako o jasném medailistovi. Vnímáš to jako tlak?

Pro někoho to může být svazující, ale já jsem v klidu. Nic si nepřipouštím a beru to jako řeči kolem. Sám dobře vím, jak jsem na tom a jak jsou na tom soupeři. Vím, co můžu získat a co ne. Může to být i povzbuzující a nějaké články mě nemůžou rozhodit.

 

Baví tě i jiné vodní sporty?

Právě v Riu jsem zkusil poprvé surfovat a docela mě to chytlo. Myslím, že to bude můj koníček. Po Riu plánuji, že bych se za surfem vydal někam na měsíc na Bali nebo do Francie a pořádně se to naučil.

 

Podobá se surfing v něčem kanoistice?

Je to hodně o balancu. Na kánoi taky není lehké se udržet, ale je to úplné nic proti surfování. Myslel jsem si, že mám nějaké svaly a balanční prvky, takže to zvládnu. Ale bylo to něco naprosto jiného a absolutně mi to nešlo. Věřil jsem, že se na to v klidu postavím, ale ono chytit vlnu a ještě se postavit skoro vůbec nejde!

 

Kdybych si vlezl do závodní kánoe jako začátečník, také by se se mnou hned převrhla?

Asi jo. Myslím si, že kdyby sis do ní klekl, tak hned druhou stranou vypadneš ven. Většinou to tak bývá. Někdo má super talent na sport a ujede pár metrů. Ale neznám člověka, který by do toho poprvé vlezl a někam jel.

 

Jak ses k tomuhle mokrému sportu dostal ty?

Celá moje rodina se motala kolem kanoistiky. Děda mě do toho pořád tlačil, táta to samé, jenže já jsem hrál hokej. Pak to přišlo samo. Parta u vody je totiž mnohem víc v pohodě. U vody mi přišlo, že si nikdo na nic nehraje a všichni jsou dobrý kámoši. Byl to pro mě silný impulz a pak už mě to úplně pohltilo.

 

Bylo pro tebe těžké začít?

Nebylo. Samozřejmě jsem si do toho nekleknul a hned nevyhrával. Ale bylo vidět, že asi nějaký talent v genech mám, a chytlo mě to. Od první chvíle jsem se tomu snažil dát všechno. Těžké bylo vydržet. Všechno se musí dodržovat naprosto striktně. Když chcete být nejlepší, musíte tomu dát všechno, protože světová špička je vyrovnaná a rozhodují detaily. Já jsem se rozhodl nedělat nic jen na půl. To je na tom to nejtěžší – to odříkání.

 

Co všechno si musíš odříkat?

Já jsem si v tom našel životní styl. Použil jsem slovo odříkání, ale vlastně si nic neodříkám. Všechno, co dělám, mě baví a mejdany si užiju po sezoně. Dříve jsem jedl burgery, ale nějak mi začala chutnat zdravá strava a jsem s tím v pohodě. Navíc existuje i spousta zdravých burgerů.

 

Tvoje krédo je: „Pracuj, zatímco ostatní se baví.“ Vzpomeneš si na nějaký případ, kdy tě štvalo, že nemůžeš jít na rande nebo s kámoši na chatu, a musel ses obětovat?

Teď, když to dělám profesionálně, už ne. Zakousnu se, protože mě čeká vrchol kariéry a vím, že musím makat, abych něco získal. Spíš mě to štvalo na základce a na střední. Když kluci chodili pařit s holkama, měl jsem nutkání jít s nimi. Samozřejmě jsem i několikrát šel.

 

Jak často musíš trénovat?

Kanoistice věnuji každý den. Nejde jenom o trénink, točí se kolem toho spousta věcí včetně rozhovorů, jako je tenhle. Dávám tomu všechen svůj čas. Co se týká tréninků – když jsou na mě trenéři hodní, mám dva dny v týdnu volno. Nejvíc se trénuje během zimní přípravy, a jak se blíží léto a závody, objemy se snižují.

rgb_TMOBILE_VESLAR_II-fin

 

Zatímco lidi jako my se namáčejí do vody, když je teplo, ty mluvíš o zimní přípravě. Co si pod tím mám představit?

Nejtěžší je právě zima. Kanoistika je venkovní sport a člověk na sebe občas cákne. Část přípravy trávíme v Portugalsku, kde je teplo. Ale samozřejmě jsme někdy i doma. Když mrzne, trénujeme na trenažérech, ale jak je kolem nuly nebo lehce nad, jsme na vodě. Někdy je to fakt hrozný, protože tělo je ztuhlé, svaly nerozhýbané. Zima se ale nedá vypustit, protože začít na jaře by bylo pozdě.

 

Máš díky tomu supermanskou imunitu, nebo jsi celou zimu nachcípanej?

Beru strašně moc vitaminů, abych nemocný nebyl, ale někdy to přijde. Nějaká otužilost tam taky bude, protože jsem v průměru méně nemocný než ostatní.

 

Jak hodně využíváš mobil?

Mám iPhone 6, který mi přijde jako naprosto dokonalý smartphone. Strašně mě baví sociální sítě. Využívám všechno od Facebooku, Instagramu až po Snapchat. Někdy si stáhnu novou aplikaci nebo hudbu. Naposledy jsem si pořídil hru GTA San Andreas a dohrál ji až do konce. Jinak jsou to spíš karty nebo jednoduché hry na záchod.

 

Pomáhá ti nějaká aplikace v trénování?

Když trénuji, snažím se, aby byl můj mobil co nejdál ode mě. Chci se soustředit a přitom koukám na lajky na Facebooku a Instagramu a to vůbec není dobré. Na trénink s sebou nosím jenom chytré hodinky. Jednou jsem je spároval se svým telefonem a v tu ránu jsem viděl, jak mi někdo někdo lajkuje fotku, jak mi přišla esemeska, a tak jsem to hned zrušil, abych se mohl soustředit. Během tréninku je mobil ve skříňce.

 

Pro sportovce jsou dneska sociální sítě důležité. Děláš si všechno sám, nebo ti s tím někdo pomáhá?

Všechno si dělám sám. Ani nechci, aby mi v tom někdo radil, protože pak už by to ztratilo kouzlo osobnosti. Chci si to dělat podle sebe. Samozřejmě o tom přemýšlím, a když se mi u někoho něco líbí, nechám se inspirovat.

 

Právě na Facebooku jsem se dozvěděl, že ses zúčastnil charitativního běhu Wings for Life, kde jsi uběhl skoro 35 kilometrů, než tě dostihl vůz vyřazující běžce. To je hodně dobrý výsledek. Znamená to, že trénuješ i běh?

Je to tak. Můj trénink se samozřejmě neskládá jen z pádlování na kánoi, ale dělám i jiné věci. Běhám, chodím do posilovny, v zimě lítám na běžkách. Kdybych jenom pádloval, asi bych se z toho zbláznil.

 

Takže představa lidí, že kanoisti jsou nabušený nahoře a mají tenký nožičky, je mylná.

Když se na mě podíváš, prostě to tak je. Na lodi zabírám jenom vrškem. V normálním životě to vypadá blbě, ale to je úděl tohoto sportu. Kdybych měl vedle vršku namakané i nohy, vozil bych kila navíc a projevilo by se to na výsledku.

 

Na závodu světového poháru v Račicích tě předjel Moldavec Sergej Tarnovskij. Vrátíš mu to na olympiádě?

Sergej je mladej týpek, ale hrozně rychlej. Dojel druhý na mistrovství světa a bylo jasný, že letos bude zase o něco lepší. Věřím, že mu to vrátím, protože já vždy na jaře jezdím hůř a během sezony se postupně zlepšuji. Doufám, že to tak bude i letos. A když ne na mistrovství Evropy, oplatím mu to na olympiádě!

 

MARTIN FUKSA (23)

Chystá se na své první olympijské hry. Pro českou výpravu má naději získat medaili na tratích 1000 a 200 metrů. Je mistrem světa na neolympijské pětistovce, na které se stal čtyřikrát za sebou i mistrem Evropy. Ve svém posledním testu před letošním vrcholem sezony na ME v Moskvě získal kromě zlata na 500 m i bronz na tisícovce, na které se svým přemožitelům opět o něco přiblížil. Do bojů v Riu půjde rozhodně s vědomím, že tomu dal vše.

Zpět