JAN LUKAČEVIČ

MARS MÁME NA DOSAH RUKY
#Rozhovor
#appky
Zpět

Představte si ty nervy, když kouskem své invence přispějete ke vzniku sondy, která letí vesmírem a po osmiměsíční pouti přistane na Marsu. Tři, dva, jedna… teď se má vypustit anténa, jejíž mechanismus pochází z vaší hlavy – z hlavy Jana Lukačeviče, nejmladšího člena vesmírného výzkumu na Akademii věd ČR.

 

Honzo, čemu bude ta anténa dobrá?

Díky ní bychom se měli dozvědět, jestli jsou v atmosféře Marsu elektrické výboje.

 

Chceme to vůbec vědět?

Žádná z dosavadních misí to neměla v popisu práce a žádná ze současných technologií není schopna to změřit, takže se to najisto neví. Část vědecké komunity si myslí, že tam ty výboje nejsou a rozdíly elektrostatického náboje se vyruší přirozenou cestou bez prudkých změn. Na druhé straně je teorie, za níž stojí i pan profesor Ondřej Santorík, který tvrdí, že k výbojům dochází.

 

Co když se to potvrdí?

Znamenalo by to bezpečnostní riziko pro budoucí lety. Člověk si nepřeje doletět na cizí planetu, kde mu do modulu praští blesk nebo výboj a vyhne ho to a on pak ani nemůže zavolat domů, že je v pr… (směje se). Pokud se to potvrdí, budoucí moduly budou muset zahrnovat nějaké prvky ochrany před tímto fenoménem.

 

Jak bude tvá anténa vypadat?

Pracuji na dvou různých řešeních. Obě mají plusy a minusy. První řešení by mělo anténu rozvinout tak, jako se rozvíjí větvička kapradiny. Druhé by anténu vystřelilo podobně jako zátku z lahve šampusu.

 

Jako na oslavu?

Když si člověk odmyslí ty bublinky a místo tlaku v lahvi dá přepjatou pružinu, tak vlastně i na oslavu. Anténa je ocelové lanko o délce tři metry, které bude svinuté do velikosti miniaturního válečku o velikosti 3 × 4 cm. Až modul přistane, můj mechanismus ho vystřelí a rozvine tak, aby byl co možná nejdál od modulu.

 

Jak budeš prožívat let?

Všichni vždycky nejvíc prožívají start z kosmodromu a pak samozřejmě přistání na Marsu.

 

Budeš mít lístky do první řady?

Já bych se jel podívat rád, ale netuším, jestli bude nějaký bonus spojený s výkonem práce. Na druhou stranu spolupracujících vědců a vědeckých týmů je tolik, že kdyby měli pozvat všechny, sáhli by si hluboko do kapsy. Celkem nás na tom maká určitě přes pět set.

 

Jak ses k takovému prestižnímu projektu dostal?

Dlouho jsem si myslel, že se většinou k něčemu přimotám a stane se to, ale tohle byla postupná práce po malých krocích. Začal jsem základním výzkumem, kdy jsem pro bakalářku navrhoval kontejnerový modul pro sondážní rakety. Pak jeden aplikovaný výzkum pro Evropskou vesmírnou agenturu. Na základě těchto zkušeností mě vzali na Akademii, kde jsem rovnou dostal na starost tenhle úkol s Marsem.

 

Když se řekne Akademie věd, laik si představí pusté chodby, po nichž se občas plouží staříci v pláštích. Je to tak?

Je to úplně jinak. Faktem je, že jsem tam opravdu nejmladší. Ale to je dané tím, že s člověk musí odstudovat, než se dostane na Akademii. Já jsem si udělal náskok tím, že jsem začal s výzkumem už na vysoké škole a moje odvětví je alespoň v Čechách terra incognita. Cestu jsem si sice musel prošlapat sám, ale zase jsem se do toho mohl dostat relativně brzo. Ve Státech bych takovou příležitost dostal možná tak za patnáct let. Tam ta seniorita stále platí. Stereotypy tu ale boříme poměrně úspěšně. Předevčírem jsme si dělali grilovačku, takže jsem celému oddělení kosmické fyziky griloval burgery.

 

Jaký zvuk má česká kosmická věda ve světě?

Jsme malá země s omezenými zdroji. A co si budeme povídat, ty podmínky tady nejsou úplně na stoprocentní úrovni v porovnání s Amerikou a i tak jsme schopní dělat výzkum na špičkové úrovni. Mě hrozně dráždí představa, kde bychom byli, kdybychom měli lepší zázemí. Hromada lidí je na stážích v NASA, v Oxfordu nebo v Japonsku, protože na výzkumech většinou spolupracujeme se zahraničními institucemi. Šikovní lidé tady jsou, a pokud se je podaří udržet, aby neutekli do ciziny, mohli bychom dělat neuvěřitelné věci.

 

S českým vesmírným průzkumem má většina lidí spojené pojmy jako Remek nebo Magion. Chystáte něco dalšího, co ve Wikipedii získá vlastní heslo?

V současné době je objevování vesmíru na takové úrovni, že Česká republika není samostatně schopná mít vlastní sondy na pokročilé úrovni. Na druhou stranu do vesmíru nedávno letěla družice vyvinutá ve Výzkumném leteckém ústavu a příští rok bude startovat celoevropská sonda Solar Orbiteor, kde jsou čtyři z deseti přístrojů s českou účastí. Momentálně se podílíme na projektu ExoMars 2020 s rozpočtem 1,3 miliardy eur. Napadá mě další projekt Juice, který nemá nic společného s pitím, ale ledovými měsíci Jupiteru, kde navrhujeme přístroj pro provádění průzkumu elektromagnetického pole a ověřování možných podmínek pro život.

 

Z čeho se tak soudí?

Na některých těchto měsících se vyskytuje tekutá voda a přítomnost magnetického pole podporuje teorie o výskytu nějakých jednoduchých forem života. Pod ledovou krustou by mohla být tekutá voda, což by znamenalo, že je tam dost teplo. Elektromagnetické pole by zas znamenalo ochranu před radiací.

 

Jupiter je daleko, ale kdy poletíme na Mars?

Technologie, které by měly vést k cestě na Mars, už vyvíjené jsou a momentálně se nacházejí ve fázi testování. Intenzivně se zkoušejí letové a přistávací moduly. Na orbit bychom se měli dostat v roce 2028 a lidský výsadek by měl proběhnout v roce 2035. Přijde mi fascinující, že to máme na dosah ruky. Kdyby bylo víc vůle a peněz, věc by se dala realizovat i dřív.

 

Dneska běžně využíváme věci, které byly vyvinuty právě v rámci vesmírného výzkumu jako třeba suchý zip nebo lepicí páska duct tape. Je něco, co už ve vesmíru funguje a co nám brzy usnadní život?

O několika málo věcech vím, ale je to tajné, protože se blíží do fáze patentového řízení. Většinou jde o vyhodnocovací a komunikační technologie, miniaturizaci a jednotky na podporu života, které by do budoucna mohly zvyšovat šance na přežití lidí nebo jim prodloužit život.

 

Inspirují tě nějak dnešní mobily, které jsou vlastně malými počítači v miniaturní krabičce?

Protože je používám na denní bázi i k práci, tak inspirativní určitě jsou. Je neskutečné, k jakému velkému zmenšení a nárůstu výkonu došlo za těch pár let. Současný telefon má výpočetní výkon, který převyšuje většinu družic kroužících okolo Země. Lidi si totiž zvykli na nějaký rychlostní standard a chtějí čím dál víc. Současné moderní nanodružice jsou v podstatě také takové mobily, které vypadají jako kostka o hraně 100 mm.

 

K čemu všemu mobil využíváš?

Hodně jezdím na sdílených kolech Rekolo, takže jejich appka je pro mě úplně klíčová. Pak hodně používám poznámky Evernotes, protože se pohybuji v kreativním oboru, kdy je pořád třeba vymýšlet nová a nová řešení. A baví mě aplikace, které vydala NASA. V reálném čase si na nich můžete prohlížet, kde letí jaká družice. Často si pouštím jejich aplikaci Earth-Now, která zobrazuje družice snímající zemi z pohledu počasí a dalších základních vlastností. Můžete se podívat, jak vypadá teplota kolem celé Země, kde je jaká hladina CO2 nebo jaké je kde gravitační pole, které není konzistentní. A pak mám rád meteorologické aplikace Aladin a WindyTV, protože mám meteorologii jako koníček.

 

Je ještě něco, co bys chtěl v souvislosti s mobilní komunikací říct?

Čím dál víc sílí takové pochybovačné hlasy ohledně toho, že Země je kulatá, s tím, že je to jenom konspirace NASA. Někteří lidé jsou schopní psát to i na internet, který by za předpokladu, že by byla Země placatá, ani nefungoval, protože by nefungovaly ani mobilní technologie, ani družice. Že dneska někdo za pomoci smartphonu napíše na online chat, že je Země placatá, je paradox a použitím toho přístroje vlastně popírá svůj výrok.

 

Zajímá vás vesmír? Podívejte se na Honzův Instagram nebo Facebook, které popularizují vesmírný vývoj!

 

JAN LUKAČEVIČ (26) je nejmladším členem oddělení vesmírného výzkumu na Akademii věd ČR. Momentálně se zabývá řešením aktivace antény na sondě ExoMars 2020. Kromě dobývání vesmíru ho baví meteorologie a sport. Dříve dokonce závodně vesloval. Rád vaří a s kamarádem dokonce vlastní cateringovou agenturu zaměřenou na levantskou, středomořskou, španělskou a balkánskou kuchyni.

 

rekoloREKOLA

ANDROID, iOS (zdarma)

 

 

evernoteEVERNOTE

ANDROID, iOS (zdarma)

 

 

earth-now_ikonaEARTH-NOW

ANDROID, iOS (zdarma)

 

 

Metero (Počasí) Aladin ikonaMETEOR (POČASÍ) ALADIN

ANDROID, iOS (zdarma)

 

 


Text a foto: Adam Maršál

Zpět