INSPIRACE Z KNIHOVNY

VIKTORIÁNSKÁ ANGLIE A KOUZLA A ČÁRY VE VAŠEM ŠATNÍKU
#MÓDA
Zpět

Představujete si při čtení všechno do nejtitěrnějších detailů? Od záhybů na sametových závěsech v rozlehlém sídle hlavní postavy přes vzorek na čajovém servisu postavy vedlejší až po barvu papučí otce hlavní postavy? Tak to jste do jisté míry takoví podvědomí stylisté, protože nepochybuji o tom, že si se stejnou intenzitou přestavujete i nejmenší detaily oblečení vašich hlavních literárních hrdinů. A některé postavy, ač fiktivní, můžou být stylově sakra inspirativní.

 

daniel_radcliffes_costume_for_harry_potter_and_the_sorcerers_stone_-_national_museum_of_american_history_-_dsc06098Viktoriánská Anglie se jako módní inspirace neustále vrací a jsou prvky, které prostě neomrzí – límečky, cudné šaty se skládanou sukní, peleríny, kotníčkové polobotky. Inspirací jsou například nejromantičtější sestry té doby, talentované spisovatelky Brontëovy, a to jak ony samy, tak jejich ženské postavy, třeba Jana Eyrová, chytrá, nikterak oslnivě krásná, ale zajímavá a hloubavá vychovatelka v sirotčinci. Klučičí ekvivalent ženských postav sester Brontëových můžeme najít například ve slavném románu Charlese Dickense Oliver Twist. Malý kluk z chudobince se stal módní inspirací jak pro kluky, tak pro holky, které našly zalíbení v tzv. stylu „tomboy“, tedy v klučičích prvcích a krátkých účesech.
Do téhle kategorie také jistě patří i klučičí hrdinové Američana Marka Twaina – Huckleberry Finn a Tom Sawyer. U nás bychom mohli vzpomenout na kultovní román „Bylo nás pět“ a seriál, který byl podle něj natočený – Petr Bajza a spol. byli se svými krátkými kalhotami, kšandami a typickou nafouknutou bekovkou českou variací světových klučičích hrdinů z jiných časů.

 

Cup.410.g.74 39Viktoriánská Anglie zrodila také jeden z nejpozoruhodnějšch románů (nejen) pro děti – Carrollovu „Alenku v říši divů“. Fantastický příběh ze světa snů se stal inspirací pro nejednoho návrháře a módní dům. Ať už šlo o potisky inspirované kultovní verzí Alenky od Walta Disneye, nebo přímo celé kolekce inspirované fantaskním světem bílého králíka, kočky Šklíby a zlé karetní královny. Naposledy si Alenku vzal na módní paškál návrhář Marc Jacobs, když vytvořil pro svůj label Marc by Marc Jacobs ucelenou kolekci 80 kousků od mikin po obal na iPhone, kterou pojmenovat „I’m not like other girls“ a celou ji věnoval Alence. Další literární vlákno ze staré dobré Anglie, které dlouhodobě inspiruje, je vlákno čarodějnické, ještě před fenoménem Harryho Pottera to byla další internátní škola kouzel a čar v knižní a později také televizní sérii „Čarodějnice školou povinné“. Co započala Mildred Virválová v „čarodějnicích“, to naplno rozjel Harry Potter. Fenomén školy čar v Bradavicích nezůstal jen na papíře, ale přešel na filmová plátna a také do šatníků dětí na celém světě: Fanouškovská trička se znaky jednotlivých kolejí nebo kultovní pruhovaná šála se staly stálicí nejen u dětí a puberťáků, ale také celé řady dospělých. Díky staré dobré Anglii prostě víme, že rádi sníme a kouzlíme, i když třeba jenom s doplňky a barevnými kombinacemi v naší garderobě. A kdyby vám stará dobrá Anglie neseděla, tak to zkuste třeba s obyčejnými džínami jako „Sesterstvo putovních kalhot“.

 


unnamedJONÁŠ ZBOŘIL: 
redaktor publicistiky, moderátor a spoluautor literárního pořadu „Liberatura“ na ČRo Rádio Wave, který laďte každou středu v 18.00 hod.

 

Jaká je tvoje oblíbená literární postava, která je nějak výrazně specifická svým stylem?

Baví mě lovecká čepice Holdena Caulfielda, kterou myslím za celý román nesundá. Podle mě vypadá Caulfield trochu jako Kyle ze South Parku, se kterým ho myslím sbližuje i tendence všechno zpochybňovat a nemožnost vyrůst. Fascinuje mě i úchylná image věčně upoceného Ignacia Reillyho ze Spolčení hlupců. A strašně by mě zajímalo, co má vlastně na sobě hrdina románu Doppler od Erlenda Loeho, po všech směrech úspěšný chlapík, který se jednoho dne vydá žít do lesů a baví se jenom s losím mládětem.

 

Oblíbený autor, který tě inspiruje nejen svými texty, ale také tím, jak působí a vypadá?

Nemůžu říct, že bych se nějak zvlášť inspiroval vizuálním stylem spisovatelů. Ti moji nejoblíbenější dost času tráví sami doma nebo v hospodě a na stylu jim myslím nijak zvlášť nesejde (nejspíš jsou rádi, když si můžou jednou do roka koupit novou košili). Ovšem výjimečně classy je třeba básník Ondřej Lipár, který mě kdysi naučil na notesy Moleskine

Zpět