Honor 8 na prudkých svazích La Grave

Jedna lanovka, žádné sjezdovky, tuny prašanu a lákavé, ale nebezpečné žleby.
Jak si při extrémnějším lyžování poradil čínský smartphone střední třídy?
Zpět

Když žijete na Aljašce a místní svahy už vám nepřijdou dost cool, přestěhujete se do La Grave ve Francii. To není fikce, takových lidí je tu víc. Jestli o sobě každé horské středisko tvrdí, že je něčím výjimečné, La Grave netvrdí nic. Nemusí. Dole v hospodě Castellano to každý podvečer po ježdění vypadá jako na srazu horolezců. Lyžaři i snowboardisté cinkají železnými karabinami. Po zemi se válejí lana. Někteří Američani nebo Skandinávci se sem vracejí, jiní tu zůstali navždy. Mají tu jen jednu lanovku a žádné sjezdovky. Tohle je čistokrevný freeriding, který neodpouští žádnou chybu.

IMG_5238.HEIC

Letos sem kromě prkna od Nitro Snowboards, lavinového pípáku, sondy, lopaty, lavinového batohu, lan a sedáku ke slaňování a cepínu pro zdolání ledových dojezdů v ultraprudkých žlebech beru ještě jednu věc: telefon Honor 8. Díky šikovným mobilním aplikacím se z mobilu snadno stane praktický pomocník každého freeridera. Stačí stáhnout, zalogovat se a vyrazit na svah. Vzhledem k zabudované GPS a polohovým službám mobil vyhodnotí vaši jízdu do nejmenších detailů.

IMG_5222.HEIC

Scénář testu pro Charger.cz si doma v teple můžu vymyslet, jaký chci, ale otázka je, zda na něj v tvrdých podmínkách La Grave vůbec dojde. Člověk tam mívá dost starostí i sám se sebou. Cestou si jeho prostřednictvím sjednávám pojištění pro ježdění mimo sjezdovky. Jiné ježdění se tu stejně nekoná. V La Grave je jedna stará lanovka, která obsluhuje celou lokalitu. Z vrcholu ve výšce 3200 vás za bezpečného počasí vytáhne poma až do výšky tři a půl kilometru. Dolů se jezdí po ledovci a dále pak podél dvou tyčemi vyznačených tras. Znalci dávají přednost vlastním trasám, které končí v prudkých žlebech. Jejich jména najdete třeba na mikině, kterou koupíte v místním lyžařském obchůdku, ale přitom nefigurují na žádné oficiální mapě. Ti, co vědí, kudy se do nich dostat, si tajemství nechávají pro sebe a povědomí o nich se šíří jen mezi přáteli. Lidé se tu nejvíc bojí lavin, ale největší hrozbu představuje povaha místních žlebů. Některé totiž končí prudkou, třeba i sedmdesátimetrovou skálou. Taková místa se sjíždějí se zatajeným dechem a vědomím, že dole musíte včas uhnout. Pokud upadnete a začnete se kutálet, nemáte šanci přežít…

IMG_5318.HEIC

 

Ledovcové trhliny

Vzhledem k pohybu po ledovci musí mít každý lyžař navlečený sedák. Riziko pádu do ledovcové trhliny není kritické, ale nedá se podceňovat. Sedák slouží k tomu, aby vás v případě nehody měli za co vytáhnout. To, že se to může stát, potvrzuje několik let stará historka našeho průvodce Jardy Hanuše, který se do La Grave vrací pravidelně již skoro dvacet let.

IMG_5366.HEIC

„Jel jsem jako první a přišlo mi, že vidím něčí stopu. Myslel jsem si, že patří někomu, kdo scházel nebo vycházel na mačkách a na základě toho jsem usoudil, že by to mělo být bezpečné. Než jsem si uvědomil, že to může být jinak, propadl jsem sněhem někam,” říká Jarda, který po asi čtyřmetrovém pádu do hlubin přistál na sněhové terase uvnitř ledovcové trhliny. Díra pod ním pokračovala do neznáma. Teprve v tu chvíli Jardovi došlo, že má ve svém batohu i obě vysílačky, a jeho kamarádi mu tak nemůžou pomoc.

IMG_5432.HEIC

Dva tři metry od něj byla protější stěna a na jeho straně stěnu tvořil kompaktní sníh. „Měl jsem ledovcovou skobu, ale nebylo, kam ji zavrtat. Do sněhu to nešlo a ledová stěna naproti byla příliš vzdálená. Navíc jsem se bál, aby mi na hlavu nespadli moji kamarádi a nezřítili se ještě hlouběji,” vzpomíná Jarda, kterého zachránilo štěstí. Když z kapsy vylovil mobil, zjistil, že má pořád signál. Zavolal kamarádům, aby se nevydávali dál a aby zavolali o pomoc. Z trhliny ho nakonec vytáhli záchranáři, kteří se na místo dostali vrtulníkem.

 

Vyrážíme na test

Ještě jednou se raději ujišťuji, že je mobil nabitý na sto procent. Testovat budeme spolu s českým riderem Michalem Severou, který si z nabízených trekovacích aplikací vybírá a stahuje appku Trace Snow. Jedna z globálně nejpoužívanějších pomůcek pro záznam dat o zdolávání kopců na lyžích či snowboardech. Pravidelně bývá uváděna mezi nejlepšími appkami, které si lyžař může stáhnout do mobilu. Umí spoustu věcí: zaznamenává ujetou vzdálenost, výškové metry a dokonce čas strávený ve vzduchu – pokud se vrhnete do nějakého skoku. Vnímá, jestli jedete na lanovce nebo dolů ze svahu. Vše by měla nakonec vyhodnotit a zapsat do přehledné mapy.

IMG_5286.HEIC

Sedáme do lanovky a spouštíme aplikaci. Člověk má při manipulaci s lesklým, skleněným Honorem co dělat, aby mu mobil nevyklouzl z ruky. Telefon je elegantní a má krásný, čistý design, ale bez obalu se v ruce mrská jako mokrá ryba. Určitě je to jedna z vlastností, na které si člověk musí dávat pozor. Pochvalu si naopak zaslouží foťák. Snímky z něj jsou ostré, živé a mají prokreslené i ty nejmenší detaily. Příjemně rychlé se jeví i ostření. Honor 8 má dvě čočky: jednu pro barevné a druhou pro monochromatické snímání, díky čemuž zachytí více světla. Tato konfigurace dokonce umožňuje postoprodukční přeostřování. Ne na všechno se to hodí, ale určitě jde o zajímavou věc.

IMG_4921.HEIC

Zrovna v momentě, kdy se chceme rozplývat nad schopnostmi našeho modrého Honoru, se stane zvláštní věc. Appka Trace Snow zmizí a na displeji telefonu probíhá něco jako malý mobilní black out. Po chvíli se objeví hláška, že aplikace neodpovídá. Nedokážeme říct, zda aplikace přetížila operační systém, nebo si jen aplikace nerozumí s roamingem ve francouzské síti Orange, ale zdá se, že s ní přestala být sranda. Máme zmrzlé ruce a jízda žlebem Fréaux je tak náročná, že se teď v telefonu nemůžeme vrtat. Dole v údolí chytáme stopa, který nás doveze do hospody Castellano. Konečně v teple restartujeme mobil a jsme zvědaví, jestli z něj něco vydolujeme. K velkému překvapení se z denního záznamu neztratilo vůbec nic. Když appka naběhne, vyjede denní statistiku včetně mapy. Nejlepší na ní je, že dokáže oddělit jednotlivé jízdy.

 

IMG_5428.HEICHodnocení: Honor 8 patří mezi designově nejhezčí mobily, a to i když vezmeme v potaz mnohem dražší přístroje. Podporuje paměťovou kartu, má rychlý procesor, skvěle fotí a po celém dni na svahu se zapnutou aplikací při teplotě pod nulou ještě v šest večer ukazoval 77 procent baterky. Za mínus považujeme to, že mobil děsně klouže v ruce. Vyzkoušeno ve velké i malé. Z nějakého důvodu si neuměl úplně bezchybně poradit s aplikací Trace Snow, kterou jsme si vybrali k testování.

Zpět