CHYTRÁ AUTA

Zbaví nás ucpaných silnic?
#appky
#Připojené hračky
Zpět

Dopravní zácpy jsou noční můrou všech motoristů bez ohledu na to, zda se s nimi potýkaj. během každodenního dojíždění do práce, nebo při odjezdu na dovolenou. Až si zase jednou budete v zácpě myslet, že horší to být nemůže, vzpomeňte si na řidiče ze Sao Paula, kde byla jednou zaznamenána kolona o délce 344 km.

 

Zácpy jsou nejen frustrující, ale také výrazně přispívají ke znečištění vzduchu a mají i svůj dopad na ekonomiku. Podle výpočtů expertů z Ústředního automotoklubu (ÚAMK) každého řidiče v Česku vyjde postávání v zácpách skoro na devatenáct tisíc korun ročně. Škoda za promarněný čas či propálený benzin v kolonách přepočítaná na celou českou ekonomiku jenom za předloňský rok činila 118 miliard korun.

 

VIZE VS. REALITA

Pochopitelně nejde o nový problém. Během automobilového boomu v šedesátých letech se městští plánovači rozhodli čelit zácpám výstavbou širších komunikací s více pruhy. Ale ukázalo se, že to nikam nevede. Čím více silnic vzniklo, tím více aut přilákaly. Například v Kalifornii se ukázalo, že 90 procent kapacity vytvořené výstavbou nové silnice se zaplní během pouhých pěti let.

 

waymo_minivan_4

Zatímco velkoměsta jako Londýn, Peking nebo New York mají velmi specifické dopravní problémy, některé znaky jsou společné všem městům bez ohledu na to, zda jde o Paříž nebo Brno: Příliš mnoho lidí dává přednost jízdě ve svém vlastním autě místo toho, aby jezdili společně či hromadnou dopravou nebo třeba na kole, velké množství řidičů jezdí po městě a marně hledá parkování, a pak je tu ještě lidský faktor – velké procento řidičů nedokáže řídit efektivně. Jen si vzpomeňte, jak málo aut projede křižovatkou na zelenou, protože půlka řidičů zaspí a nechává si před sebou mezeru, do níž by se vešla čtyři další auta. Ale nevejdou…

 

Jaké je řešení? Někteří odborníci sázejí na vyhrazené pruhy pro auta s více pasažéry, více záchytných parkovišť a atraktivnější hromadnou dopravu. Jiná města se odhodlala k méně příjemným omezením, jako jsou zákaz vjezdu aut během některých dní nebo povolení vjezdu vždy jen pro některá vozidla – např. střídání aut s poznávacími značkami končícími na liché a sudé číslice.

 

Prvním krokem by ale mělo být zjištění, co vlastně všechny ty zácpy způsobuje. Přirozeně jsou to vždy místa s nějakým zúžením. Přesto se zdá, že jindy zácpy vznikají takřka bezdůvodně na základě efektu „mávnutí motýlími křídly“, kdy stačí, aby jeden řidič nečekaně změnil jízdní pruh a způsobil náhlé brzdění aut jedoucích za ním, což vyvolá řetězovou reakci vedoucí až k úplnému zastavení.

 

ŽRALOCI A ŽELVY

Všeobecně se má za to, že největšími viníky jsou agresivní řidiči, kteří jezdí příliš rychle a příliš blízko za auty před sebou, ale také bázliví a opatrní loudové, kteří si před sebou nechávají mezeru nesmyslně velkou. V obou případech dojde ke zpomalení až zastavení dopravního toku. Vědci přišli s celou řadou modelů dopravy přirovnávajících ji k proudění tekutin nebo plynů, ale také tahu ptáků. I když byla nalezena řada společných znaků, ukázalo se, že doprava je natolik specifická, že se k jejímu chování jen těžko hledají analogie.

 

Vzhledem k tomu, že velkou část dopravy ve městech tvoří řidiči hledající místo k zaparkování, některá města se již dnes uchýlila k využívání senzorů, které jsou tu od toho, aby na dálku informovaly, zda v nějaké oblasti je nebo není šance odstavit vůz. Stačí takové senzory napojit na autonavigace a řidiči budou efektivně mířit právě jen tam, kde bezpečně zaparkují. První testy těchto senzorů byly odzkoušeny v San Franciscu a v těsném závěsu v Los Angeles.

 

waymo_minivan_5Před pěti lety se do podobného projektu pustila i Moskva, která během dvou let aktivovala 20 tisíc chytrých parkovacích míst a stala se v tomhle ohledu světovou jedničkou s tím, že v tomto trendu pokračuje i nadále. Dopravní zácpy se ztenčily především proto, že lidé jsou včas varováni před obsazeností míst k zaparkování a tím pádem se raději vyhnou .zkým jednosměrkám v centru.

 

CHYTŘEJŠÍ AUTA

Aby došlo k plošnému předejití ucpaným cestám, je třeba zcela přehodnotit myšlení – co kdyby klíč k řešení nespočíval v silnicích, ale v samotných autech? Pokud by se v autech využívalo bezdrátové spojení, vozy by mohly komunikovat mezi sebou navzájem, což by vedlo k plynulejší jízdě. Podle odborníků na dopravu jsou totiž zácpy často spuštěny lidským prvkem. Řidiči reagují na chování auta před sebou se zpožděním. Výsledkem často bývá, že zatímco před nimi někdo jenom polechtá brzdový pedál, oni už na něj vzhledem k prodlevě musí dupnout silněji a taková rázová vlna se šíří dál, až se původně plynulý proud dopravy zcela zastaví. Proto jsme také často svědky situací, kdy stojíme v koloně a čekáme, kdy se doplížíme k očekávanému důvodu vzniku kolony, ale jakmile k němu dojedeme, zjistíme, že vlastně žádný není. Říká se tomu fantomová zácpa, která vznikla tím, že v minulosti do dráhy nějakého vozu před vámi nečekaně vběhla třeba slepice. Pokud by ale auta komunikovala mezi sebou, podobné řetězové reakce by se daly zjemnit. Řidič by byl informován o dění několik aut před sebou a lépe se tak mohl připravit na situaci, která nastane.

 

Jiná řešení spočívají v aktivnější komunikaci mezi jednotlivými řidiči. Na tomto základě funguje někdejší izraelský start-up, který patří od roku 2013 společnosti Google. Waze se chová jako sociální síť, na níž se řidiči navzájem informují o zácpách, pracích na silnici nebo nehodách. Waze pak využívá bočních uliček, aby případné zácpy rozprostřel do alternativních objízdných cest.

 

Společnost Urban Engines (od loňského září také vlastněná Googlem) vsadila na řešení podobající se online hře, která řidičům sama navrhuje trasy i časy jízdy a jejich chování oceňuje prostřednictvím miniloterií. Výsledkem by mělo být, že se dopravní špička rozmělní do širšího časového pásma. Testy proběhly v Singapuru a v indickém Bengalúru, kde jeden z osmi, resp. jeden ze šesti řidičů vyjel za svým cílem mimo nejrušnější hodiny.

 

Mnohé se slibuje od úplného zautomatizování řízení, které by mohlo vypadat tak, jak jej před časem představilo vývojářské oddělení Google X. Flotila vozů vybavená samořídicími mechanismy, v nichž ale stále ještě nechybí volat ani pedály, jsou testovány v sídle společnosti v kalifornském Mountain View, kde dochází k neustálému zlepšování, byť i těch nejdetailnějších prvků řízení. Lidští řidiči jsou neustále v pozoru pro případ, že by museli převzít řízení za automat, a současně průběžně doplňují zpětné vazby na chování „robotů“. Zkoušky se zaměřují na plynulost rozjíždění a na interakce s ostatními účastníky provozu. Systém byl zpočátku testován ve vozech Toyota Prius a Lexus RX450hs, ale Google prohlásil, že do budoucna hodlá stavět vlastní auta. Už se dokonce ví, jak budou vypadat. Podle prvních prototypů půjde o malá vozítka s „veselým čumákem“, která budou šetrnější k chodcům v případě srážky. Jakmile „chytrá“ auta převládnou v běžném provozu, mezery mezi nimi se stáhnou na nezbytné minimum, aniž by došlo k nějakým rizikům. Průjezd křižovatkami bude efektivnější a plynulejší. Zcela by se mělo předejít nehodám. Kdy taková auta dorazí na české silnice? Těšíte se ně?

 

 

waze ikonaWAZE

Android, iOS

 


Text: Adam Maršál, foto: archiv

Zpět